Energetická zařízení v České republice jsou v
současnosti provozována s využitím tzv. Time Based Managementu.
Jedná se o propracovaný systém, kdy důležitá elektrická zařízení
(jako je např. transformátor, generátor nebo důležitý točivý stroj
stejně jako další zařízení) jsou průběžně sledována na základě
předem stanovených časových harmonogramů. Tyto harmonogramy vznikly
na základě dlouhodobých zkušeností odborníků a jejich doporučení a
jsou ovlivňovány ekonomickými faktory. Condition Based Management je
název systému provozování elektrických zařízení, potažmo
energetických soustav, způsobem, který pomocí neustálého
automatického monitoringu zjišťuje aktuální stav zařízení a zásahy
údržby přichází na základě "doporučení" tohoto systému. Z toho
vyplývají i výhody a přínosy zavedení takového systému. Z
ekonomického hlediska je takový systém výhodný, protože zásahy
údržby a "on-site" měření jsou systémem automaticky optimalizovány.
Nedochází tak k odstávkám zařízení, která jsou technicky v pořádku.
Další výhodou je možnost zjištění aktuálního stavu zařízení s
výhledem do budoucnosti (zbývající technická životnost zařízení),
což opět přinese značné ekonomické úspory, kdy nebudou dle časového
plánu odstavována a vyřazována zařízení, která sice překročila svou
plánovanou časovou životnost, ale díky svému provozování v daných
provozních podmínkách (které jsou díky tomuto systému dlouhodobě
sledovány) ještě nedosáhla své technické životnosti. Další výhodou
tohoto monitoringu je zvýšení bezpečnosti sledovaných zařízení -
systém může upozornit na vznikající rizika při provozování zařízení
a zamezit nehodě nebo katastrofě. Přínosem nového přístupu jsou i
výstupy, které je možno zpracovat do statistické pravděpodobnosti
poruchových stavů, výpočtu intenzity poruch, střední doby do poruchy
a dal. Tyto statistické hodnoty jsou dnes zjišťovány na základě
měření také, ale data jsou vždy zatížena chybou, kterou do
statistických dat zanáší z různých důvodů lidský faktor.
Problematika zavedení Condition Based Managementu je aktuální a
vyžaduje celou řadu dílčích experimentálních výsledků, které jsou
již několik let prováděny. Rovněž tým, který předkládá tento projekt
se již řadu let intenzivně těmito dílčími kroky zabývá a to zejména
ve spolupráci se s orgány státní správy ČR a s výrobci a
distributory elektrické energie v ČR.
Cílem projektu je propojit řadu dílčích poznatků a zkušeností
získaných v souvislosti s problematikou řízeného stárnutí
elektrických zařízení a navrhnout metodiky postupu při provozování
elektrických zařízení způsobem Condition Based Managementu. Propojit
data získaná stárnutím jednotlivých materiálů (laboratorním a
provozním) a v minulosti získané křivky odolnosti jednotlivým
činitelům namáhání a pomocí on-line monitoringu počítat aktuální
zbytkovou životnost prostřednictvím vhodných modelů životnosti.
Ověřit prakticky navržené postupy a korigovat zjištěné chyby.
Konečným cílem projektu je připravit podklady pro zavádění Condition
Based Managementu do průmyslové praxe.
![]() |
Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni v oboru Průmyslová elektronika. V roce 2005 získal titul Ph.D. na stejné univerzitě. Od r. 2005 byl vědeckým pracovníkem Katedry technologií a měření ZČU FEL v Plzni. V letech 2002 až 2003 byl studentem na University of Applied Science, Fachhochschule Regensburg, a působil v oddělení výzkumu Maschinenfabrik Reinhausen (Německo). V letech 2006 až 2007 pracoval jako Postdoctoral Associateve vn laboratoři ECE, Mississippi State University, USA. V r. 2008 se habilitoval na Elektrotechnické fakultě Žilinské univerzity v Žilině, SK. V současné době působí na Fakultě elektrotechnické ZČU v Plzni jako akademický pracovník, člen vědecké rady UJP a člen rady UCV. Byl spoluřešitelem projektů MSM 4977751310, MPO, TAČR a NADACE ČEZ. Jeho oblastí zájmu jsou degradační procesy v elektroizolačních systémech.
Vystudoval Fakultu elektrotechnickou v Plzni v oboru Komerční elektrotechnika. V současné době je studentem prezenční formy doktorského studijního programu Elektrotechnika a informatika, obor Elektrotechnika na Katedře technologií a měření na FEL ZČU v Plzni. Oblast jeho výzkumného zájmu jsou degradační procesy v elektroizolačních strukturách a jejich fyzikální popis z hlediska životnosti. Má praktické zkušenosti v oblasti informačních technologií a podílí se na chodu výuky vybraných předmětů.
Je od roku 2009 studentem prezenční formy doktorského studijního programu Elektrotechnika a informatika, obor Elektrotechnologie na Katedře technologií a měření na FEL ZČU v Plzni. V oblasti výzkumu se zaměřuje na problematiku izolačních systémů výkonových transformátorů jejich diagnostiku, způsoby zlepšování jejich parametrů a praktickou aplikovatelnost perspektivních elektroizolačních kapalin. Absolvoval zahraniční stáž v E.ON Bayern (10/2011 až 2/2012), kde se zabýval diagnostikou výkonových transformátorů, zkouškami vysokonapěťových zkoušeček dále pak návrhem, provozem, diagnostikou a údržbou distribuční soustavy
Je studentem doktorského studia na FEL ZČU v Plzni. Zabývá se životností elektroizolačních systémů. V roce 2012 obhájil diplomovou práci "Condition based management elektrických zařízení". V tomto tématu pokračuje následně v doktorském studiu (školitel doc. Ing. Pavel Trnka Ph.D.). Micha Svoboda aktivně spolupracuje s firmou ETD transformátory a.s. a podílí se na řešení projektů nadace ČEZ na Katedře technologií a měření FEL ZČU v Plzni.
Nadace ČEZ (dříve Nadace Duhová energie) byla založena dne 25. července 2002 dle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, a dne 28. srpna 2002 byla zapsána Městským soudem v Praze do nadačního rejstříku, oddíl N, vložka č. 462. Nadaci bylo přiděleno identifikační číslo 26 72 15 11.
Nadace ČEZ, jejímž nejvýznamnějším dárcem je společnost ČEZ, a. s. a některé další společnosti Skupiny ČEZ, se při poskytování nadačních příspěvků řídí těmito zákony a pravidly:
Zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech,
Nadační listinou Nadace ČEZ
Statutem Nadace ČEZ
Grantovými pravidly Nadace ČEZ
Rozhodnutím zřizovatele, tj. ČEZ, a. s., v rozsahu stanoveném Nadační listinou Nadace ČEZ a Statutem Nadace ČEZ v zápisech ze zasedání orgánů společnosti.
Nadace ČEZ při poskytování nadačních příspěvků z prostředků, které obdržela od společnosti ČEZ, a. s. respektuje pravidla stanovená
usnesením vlády ČR č. 334/1999 k návrhu na schvalování účelů, na které lze poskytovat sponzorské dary státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu na příslušný rok,
usnesením vlády ČR č. 534/2000 o změně usnesení vlády č. 334/1999,
sdělením Ministerstva financí 155/35 592/1999 o pravidlech postupu při poskytování sponzorských darů státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou majetkovou účastí státu podle usnesení vlády č. 334 včetně pozdějších změn.
Společná fotografie řešitelů
Společná fotografie řešitelů
Vybavení laboratoří
Konference CMD 2012
Konference CMD 2012
Vybavení laboratoří
Vybavení laboratoří
Vybavení laboratoří
Vybavení laboratoří
Setkání s Wolfgang Exnerem, Dr.-Ing. Senior Vice President WEIDMANN
Předávání šeku NADACE ČEZ
Předávání šeku NADACE ČEZ- Společné foto
KET, FEL, ZČU Plzeň
Univerzitní 26
306 14, Plzeň
Místnost: EK 407
Telefon: 37763 4518
Email: pavel@ket.zcu.cz
Západočeská univerzita | www.zcu.cz |
Fakulta elektrotechnická ZČU v Plzni | www.fel.zcu.cz |
Nadace ČEZ | www.nadacecez.cz |
ČEZ, a.s. | www.cez.cz |
Projekt ELMON | www.elmon.fel.zcu.cz |
O projektu |
|
Název projektu: | Ektivní diagnostika pro udržitelný rozvoj |
Výše získaných prostředků od Nadace ČEZ: | 358 000 Kč |
Datum zahájení projektu: | 1.1.2011 |
Datum ukončení projektu: | 31.12.2011 |
Řešitel: | Doc. Ing. Pavel Trnka, Ph.D. |
Anotace
Diagnostika, zejména pak elektrotechnická diagnostika, je účinný prostředek pro "řízené" stránutí elektrotechnických zařízení. Diagnostika navrhuje vhodné parametry pro sledování stavu elektrických zařízení a stanovuje jejich limitní hodnoty. Předepisuje vhodné intervaly pro "Off-line" a "On-line" diagnostická šetření, tak, aby byl zachován bezporuchový a spolehlivý chod elektrických zařízení. V poslední době se rychle rozvíjí problematika diagnostiky "On-line", kdy cílem je nejen znát aktuální stav sledovaného zařízení a okamžitě spouštět systémy údržby, ale hlavně provádět sofistikovanou predikci budoucího stavu zařízení a provádět výpočet doby do limitních stavů. Výsledky této diagnostiky se stále více uplatňují při projektování budoucích investičních akcí. V souvislosti se stále se zvyšující sofistikovaností procesů ve výrobě elektrické energie se elektrotechnologická diagnostika stává stále více nástrojem ekonomickým, bezpečnostním a spolehlivostním. Je nedílnou součástí provozu stávajících elektrických zařízení, ale je využívána i při rekonstrukcích energetických celků pro určení doby dalšího provozu. Stává se základním kamenem systémů řízeného stárnutí zařízení stávajících a v budoucnu bude stále více uplatňována při návrzích dalších energetických celků. Z toho důvodu se musí sama vyvíjet dle aktuálních potřeb, využívat nové poznatky ve sledovaných oborech a reagovat na vývoj v ostatních souvisejících odvětvích.
Cíle |
Dílčí cíle jsou
Sledovat nové trendy v oblasti diagnostiky pomocí měření částečných výbojů a přispět k rozvoji metod v této oblasti,
|
|
Název projektu: | Rozvoj condition based managementu elektrických zařízení |
Výše získaných prostředků od Nadace ČEZ: | |
Datum zahájení projektu: | |
Datum ukončení projektu: | |
Řešitel: | Doc. Ing. Pavel Trnka, Ph.D. |
Popis projektu
Energetická zařízení v České republice jsou v současnosti provozována s využitím tzv. Time Based Managementu. Jedná se o propracovaný systém, kdy důležitá elektrická zařízení (jako je např. transformátor, generátor nebo důležitý točivý stroj stejně jako další zařízení) jsou průběžně sledována na základě předem stanovených časových harmonogramů. Tyto harmonogramy vznikly na základě dlouhodobých zkušeností odborníků a jejich doporučení a jsou ovlivňovány ekonomickými faktory. Condition Based Management je název systému provozování elektrických zařízení, potažmo energetických soustav, způsobem, který pomocí neustálého automatického monitoringu zjišťuje aktuální stav zařízení a zásahy údržby přichází na základě "doporučení" tohoto systému. Z toho vyplývají i výhody a přínosy zavedení takového systému. Z ekonomického hlediska je takový systém výhodný, protože zásahy údržby a "on-site" měření jsou systémem automaticky optimalizovány. Nedochází tak k odstávkám zařízení, která jsou technicky v pořádku. Další výhodou je možnost zjištění aktuálního stavu zařízení s výhledem do budoucnosti (zbývající technická životnost zařízení), což opět přinese značné ekonomické úspory, kdy nebudou dle časového plánu odstavována a vyřazována zařízení, která sice překročila svou plánovanou časovou životnost, ale díky svému provozování v daných provozních podmínkách (které jsou díky tomuto systému dlouhodobě sledovány) ještě nedosáhla své technické životnosti. Další výhodou tohoto monitoringu je zvýšení bezpečnosti sledovaných zařízení - systém může upozornit na vznikající rizika při provozování zařízení a zamezit nehodě nebo katastrofě. Přínosem nového přístupu jsou i výstupy, které je možno zpracovat do statistické pravděpodobnosti poruchových stavů, výpočtu intenzity poruch, střední doby do poruchy a dal. Tyto statistické hodnoty jsou dnes zjišťovány na základě měření také, ale data jsou vždy zatížena chybou, kterou do statistických dat zanáší z různých důvodů lidský faktor. Problematika zavedení Condition Based Managementu je aktuální a vyžaduje celou řadu dílčích experimentálních výsledků, které jsou již několik let prováděny. Rovněž tým, který předkládá tento projekt se již řadu let intenzivně těmito dílčími kroky zabývá a to zejména ve spolupráci se s orgány státní správy ČR a s výrobci a distributory elektrické energie v ČR.
Cíle projektu
Cílem projektu je propojit řadu dílčích poznatků a zkušeností získaných v souvislosti s problematikou řízeného stárnutí elektrických zařízení a navrhnout metodiky postupu při provozování elektrických zařízení způsobem Condition Based Managementu. Propojit data získaná stárnutím jednotlivých materiálů (laboratorním a provozním) a v minulosti získané křivky odolnosti jednotlivým činitelům namáhání a pomocí on-line monitoringu počítat aktuální zbytkovou životnost prostřednictvím vhodných modelů životnosti. Ověřit prakticky navržené postupy a korigovat zjištěné chyby. Konečným cílem projektu je připravit podklady pro zavádění Condition Based Managementu do průmyslové praxe.